Jednoho krásného dne jsme sehnali nového člena.
Zdravím, jmenuji se Jaroslav Růžička a jsem nový člen píseckého radioklubu (spíše jeho odnože Hackerspace).
Vystudoval jsem píseckou SPŠ a VOŠ obor Informatika – Programátor/ Správce sítě, nyní studuji ZČU v Plzni na Fakultě aplikovaných věd, katedře kybernetiky obor Počítačové řízení strojů a procesů. Do radioklubu mě „nalákal“ Martin Černý, který si přečetl v Deníku můj článek o tom, jak jsem se svým robůtkem RC-DC získal 3. místo na celostátní soutěži SOČ. Můj robůtek vycházel z robota Ju-Ju, kterého sestavili právě členové radioklubu. V jednu krásnou červencovou sobotu jsem se byl na Výsypce podívat a tam mě právě nalákali, abych jim pomohl postavit robota BeerStar, se kterým jsme se zúčastnili letošní soutěže Robotour, jako druhý tým radioklubu (resp. odnož Hackerspace Pi:sec). Nabídka mě trochu překvapila a zaskočila, proto jsem si na pomoc ještě přizval Jiřího Hýbka.
Letošní Robotour se konala ve Vídni v Turkenspäzt park. Byl to velice pěkný park, ale měl jednu chybu, vedla skrz dráha vlaku, což nám naprosto rozhodilo náš kompas, což se v průběhu soutěže ukázalo jako fatální chyba, se kterou jsme si nedokázali poradit.
Jelikož jsme na přípravu neměli dostatek času, měli jsme jednoduchou taktiku v notebooku, jsme vygenerovali cestu, kterou měl robot jet, poté jsme jí nahráli do robota, ten si z toho vypočítal jakou vzdálenost a jakým azimutem má jet a neřešili jsme už případné překážky. Jelikož jsme, podcenili přípravu by cíl pro letošní ročník jasný! Úspěšně zdolat homologaci za Lokotkou (robot radioklubu) a získat kýženou odměnu soudek piva, který jsme v soutěži vezli, jako povinný náklad.
Homologace probíhala v pátek odpoledne a my jsme splnili svoje cíle a už jsme se těšili na sobotní závod. Zde přišla hned v prvním kole osudová chyba! Jelikož jsem špatně zadal název souboru, na což mě robot vůbec neupozornil, tak jsme skončili hned na startu. Mimo soutěž jsme si to zkusili projet znova už se správným názvem cesty, ovšem robot se vydal jinam, než měl. Což nás přivedlo na to, že kompas opravdu má špatné údaje. Proto jsme do dalších kol nasadili taktiku, že jsme celý závod jeli na homologaci. Bohužel se časem v soutěži ukázalo, že jsme někde při psaní kódu udělali nějakou fatální chybu, která způsobovala v náhodných intervalech samovolný restart robota.
I když jsme nedosáhli na stupně vítězů, tak mám z účasti jen pozitivní pocity. Jsem rád, že jsem dostal vůbec šanci se podílet na vývoji robota, který je lepší než ten můj. Dál mi to dalo poučení, že na příští ročník se musíme připravovat mnohem déle a intenzivněji. Pevně věřím, že příští ročník budeme důstojnými soupeři pro ostatní a popereme se, třeba i o „bednu“. J